ÚSES

Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) definuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v § 3 písm. a) jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména:
  • vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území,ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu
  • zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny
  • zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity)
Vytváření územního systému ekologické stability je podle § 4 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Podle biogeografického významu rozlišujeme místní (lokální), regionální a nadregionální úroveň územního systému ekologické stability. Kontaktní osoba: RNDr Josef Glos, tel. 603 824 831
Pozemkové úpravy, krajinná ekologie